Die best freund 4
Cítil jsem se skvěle.Poté co jsem to všechno vyklopil Janovi jsem se cítil tak osvobozený a konečně š´tastný.Vymyslel jsem si menší plán co s Timem.Z hlediska nšeho vztahu jsem ho začal ignorovat,ať se trápí také on a ne jenom já.A z hlediska hudby jsem se s ním bavil o 106.Byl to dobrý plán.Cítil jsem se tak volný tímto,samozřejmě tenhle plán věděl i Jan,ale to Timo nemohl vědět.Timo se ani neptal,jak jsem mu to minule vysvětlil bylo mu to jedno.Bylo mi opravdu skvěle,složil jsem i novou písničku,ale jak se zdá Timo šel do boje,protože mi pořád psal psaníčka,o tom,že mě chce.No to by bylo normální,ale kdybych je nenacházel denně všude po bytě kam se hnu.V mém pokoji,v mých botech,pod mým talířem nebo v mých časopisech.No jo,asi se mu stýská.Když to tak vezmu je to líbací maniak.Já nějak už po něm netoužím.Pomalu,ale jistě,to vyprchávalo,a proto jsem se cítil tak dobře,ale zase Timo si nedal pokoj.Měl bych mu asi co nejdřív říct,že už k němu nic necítím.Byl to takovej přelet na nějakou dobu.Cítim ale zase lásku k jédné holce,která bydlí poblíž našeho domu.Jmenuje se Catrina.Je moc pěkná,hnědé vlasy,modré oči,vyšší postavy,hubedá a hlavně moc příjemná.Jednou jsem se s ní zapovídal venku.Přišla ke mě,když jsem si brnkal pod stromem v parku.Vyptávala se mě na různé věci,kde hraju,jak dlouho a kde bydlím.Vyměnili jsme si čísla na mobily.Je opravdu moc milá.Někdy se s ní tak sejdu a popovídáme si.Zatím jsme jenom dobří kamarádi,ale časem to možná bude něco i víc.O Catrině ví ale jenom Jan,nikomu jinému jsem o ní a mě neřekl.Problém je,ale Timo.Párkrát už nás spolu viděl a koukal na mě dost žárlivě.Bojím se,že když nás uvídí ještě jednou,tak udělá žárlivou scénu a já budu muset zase vysvětlovat celou historii.Ale Catrině bych neřekl pravdu.Přeci bych jí neřekl,že jsem se líbal s klukem,a že jsem ho i miloval.
_______
Někdy brzo ráno,když je víkend nebo volný den se probudím,a protože mám sucho v krku,musím se jít napít.Stává se mi to docela často.Nejlíp mi dělají vychlazené nápoje v naší ledničce.A tak se stalo i dnes ráno.Byla sobota-6 hodin.Sucho v krku...musel jsem se jít napít.Našlapoval jsem pomalu po studené podlaze,abych nikoho nevzbudil jako Juri,který jde po chodbě a všichni poznají,že to je on,protože strašně dupe.Otevřel jsem ledničku a vtom mě zavalil závan chladu.Lapnul jsem po malé sklenici Spritu a zahlédl jsem něco,co mě dost překapilo.Pod sklenicí byl malý přehnutý papírek.Rozbalil jsem ho...Zjistil jsem co na něm je... "Chci Tě,bez Tebe nejsem NIKDO!!!" ...Vykulil jsem na to oči...Takže i do ledničky mi tyhle papírky bude dávat?Co kdyby to někdo našel?A proč mi to vůbec píše na papírky a neřekne mi to do očí?Možná tohle chtěl,abych zase měl o čem přemýšlet a hlavně,abych šel za ním a promluvil si s ním.Ale ne...na tohle nikdy nepřistoupím..neudělám něco co celou dobu plánuje...V jednom ale vyhrál,zase mám o čem přemýšlet...
Vrátil jsem se do pokoje a schoval jsem si papírek do šuplíku,kde jsem mimochodem měl hromdu ostatních papírků,co mi Timo potají posílal.Bylo jich docela hodně.Začal jsem přemýšlet,jak Timo chtěl.Možná,že za ním opravdu zajdu..Ale to právě chtěl...
V hlavě se mi začaly střetávat otázky a sepisovat se mi pro a proti..Cítil jsem se jako na cirkusu...Musím za ním zajít a jednou pro vždy a vyřešit to s ním,aby mě už nechal na pokoji.
Zaklepal jsem na dveře Timova pokoje,bylo půl sedmé.Tlouklo mi srdce jako nikdy předtím,ale i tak to ve mě vřelo.Byl jsem strašně vytočený kvůli tomu poslednímu papírku.Takhle to dál nejde.Čekal jsem na chodbě asi 8 minut.Timo nejspíš spal..Konečně se otevřely dveře..
"Ahoj Timo...můžu?" Zeptal jsem se rychle,abych to měl za sebou.Pustil mě beze slova dál.Když jsem kolem něho prošel ucítil jsem dost silný závan jeho parfému..Byla to docela síla,protože mě hned zaštípalo v nose.Zachrchlal jsem a otočil jsem se na Tima..Zhluboka jsem se nadechnul a spustil jsem..
"Proč to děláš?" Zeptal jsem se ho..
"Proč dělám co?" Řekl ospale...
"Proč děláš tohle?Už mě to otravuje!!!" Oznámil jsem mu naštvaně a ukázal jsem mu několik papírků,které jsem vzal ze svého šuplíku.
"Tak snad si pochopil co to znamená ne?Tak si musel taky zjistit PROČ to dělám...nejsi tak blbej.."Hned jak dořekl začal se oblékat z trenek a županu do normálního oblečení..
"Ne nejsem blbej,vím co to znamená a proč to děláš,ale chci ti říct,že mě to obtěžuje..přestaň s tím už..nechci další psaníčka...stačil by mi jeden nebo kdybys mi to rovnou řekl do očí.."vymáčkl jsem ze sebe..
"Dobře řeknu ti to znovu,když chceš.Miluju tě,nevím jak se to stalo,ale je to tak...a trápí mě to,protože teď jsem jinej,ani nevím co jste si říkali s Janem..Chtěl bych být normální,ale když tě vidím,tak si říkám,že ty za to stojíš..Přemýšlím o nás každičkou noc...Nevím co si o mě myslíš...Jednou ses mi věnoval,říkal si mi to samé a pak zase nic...Nevím jestli mě máš tak rád nebo jestli ke mě nic necítíš...my jsme se o tomhle nikdy nebavily..Užírám se a denně se musím přetvařovat přede všemi,protože jinak by na mě byl nehorázně strašnej pohled..A do očí ti to říct,..na to jsem neměl dost odvahy..Sám se za tohle stydím..ale teď musím vědět jestli jsem v tom sám nebo ne.." vylil si srdce..zhluboka se nadechoval,bez hnutí stál u postele a koukal na zem..
"Timo...Pro mě to ale bylo dlouhou dobu těžké,strašně jsem se trápil a žárlil jsem na všechny fanynky,na které jsi se jenom usmál..Ale teď ....už to necítím..Já totiž mám rád Catrine.." řekl jsem mu s přidušeným hlasem..
"Catrině?Tu holku co si s ní vždycky seděl venku?Tu ´´děvku´´ co se k tobě vetřela,aby tě ulovila,protože si slavnej?Vždyť tě jenom obelhává...A ty mi taky vykládáš,že jí máš rád..Davide připusť si to..Ty jí nemiluješ..Nikdy si mě nepřestal mít rád..Říkáš že jí máš rád jenom proto,že se s ní cítíš dobře..Ale představil sis,že by ses s ní líbal?Uvědomil sis to?" Utrápeným obličejem se na mě podíval..
"Ne,ty nevíš jak to s ní je...vůbec nic nevíš..Znám jí dost dlouho na to,abych poznal jestli to dělá jenom kvůli slávě nebo ne..Neklame mě..to vím..."Oznámil jsem mu...Timo se ke mě začal přibližovat...
"Ona tě možná neklame,ale TY se klameš sám sebe.."Vetřel mi do obličeje..pořád se přibližoval...byl blíž a blíž a já jsem pomalými krůčky postupoval dozadu..
"Já?Sám sebe?"Položil jsem si otázku.. "Ne Timo,já vím co cítím.."Řekl jsem mu znepokojen tím co každou chvíli udělá..
"Myslím si,že tvoje city se hned změní.."Řekl už docela vzrušeně...
Moje couvání bylo marné...Zády jsem narazil do zdi,až to zadunělo..Timo se opřel dlaněmi o zeď kolem mé hlavy,takže nebylo úniku..Hlavu jsem si také opřel..Timo se ke mě pořád více a více přibližoval..jeho plán vyšel..měl mě zase v hrsti..Dělilo nás jenom několik centimetrů...Slyšel jsem jak si Timo polknul...Rozbušelo se mi srdce..Měl jsem v břichu motýlky..Za několik vteřin se timo dotknul ných rtů a začali jsme se líbat..Bylo to pro mě nepříjemné...chtěl jsem ucuknout...Ale po chvíli jsem byl jako v ráji...Ponořil jsem se do polibku..Byl to úžasný pocit..Svoje ruce jsem si položil kolem Timova krku a přitisknul jsem se k němu..Timo pomalu sjížděl svýma rukama po mých zádech...Pomalu ale jistě mi sjel až na zadek a tím jsme se k sobě přitikli ještě víc než jsme byli..Bylo to strašně vzrušující..Mezitím,co jsme se sunuli k posteli,Timo mi sundal triko a shodil ho na zem..Po chvíli sundal i to svoje..Timo mě shodil na postel..Obkročmo si na mě sednul..Začal mě něžně hladit na hrudi a líbat mě na krku..Sjel do ke kalhotám,rozepnul mi zip a stáhnul mi je..Timo si mezitím rozepínal svoje kalhoty a byl celej nažhavenej..
"Mmmm....Timo...já nemůžu....já to nechci..."vykoktal jsem ze sebe vyděšeně..
"Ale chceš...Vdyť si se doteď nebránil...tak se uvolni...."dořekl a políbil mě..
"Timo....ne opravdu...počkej..!" Křiknul jsem na něj a posadil jsem se...Dlouze jsem ho ještě jednou políbil..Vstal jsem,zapnul jsem si kalhoty,popadnul jsem triko ze země a odešel jsem.Timo seděl na posteli bez hnutí a beze slova..Překvapil jsem jeho i sám sebe..
"Co to dělám?"Zeptal jsem se..Obléknul jsem si triko a šel jsem do svého pokoje..Potichu jsem za sebou zavřel dveře,otevřel jsem okno a svalil se na postel..Ležel jsem na zádech a koukal jsem do stropu...Nevěděl jsem,co si mám myslet...Cítil jsem se tak.. ´´divně´´..Musel jsem si to všechno přebrat...Nešlo to...Ze stropu,kam svítil východ slunce se udělal oranžový rozmazaný flek...Vteřinku na to mi po tvářích stíkaly dvě malé slzy..
Ach ano.....je to prostě božské a jedinečně napísané!!!